Kronika 2017 - Letopisy Narnie

7.8.2017

Dneškem byl ve znamení "Edmundovi zrady". Tato etapa CTh spočívala v tom, že jednotlivé týmy si kradly tzv. ocásky, které byly znázorněny jako šátky a přivázány k jednotlivým členům týmům. 

Odpoledne bylo v režii vedoucích oddílu, kdy naše/vaše děti lovily bobříky "Aslanovu moudrost" nebo si vyráběly pod dohledem zkušených vedoucích luky a štíty.

Večer jsme dětem před noční aktivitou pustili filmeček v kiníčku a naši nejmenší, no ne úplně nejmenší, ale kategorie do 11 let včetně absolvovalal stezku odvahy. Ale ona to nebyla úplná stezka odvahy, on to byl spíš Alsnaův pohádkový les. Takže rodičové nemějte strach. Les byl krásně osvícený loučemi, a všude bylo spousta vedoucích převlečených za pohádkové postavy z Říše Narnie, které děti kolem loučí provedli za další pohádkovou bytostí, která jim zase ukázala cestu, ja se vlastně v té Narnii zorientovat. Víte onoje to docela těžké, támhle je zima, támhle vedro, támhle se schovává skřet a támhle sídlí Bílá čarodějnice....takže kdo se v tom má vyznat že jo? !:D

6.8.2017

Dopoledne byla etapová hra s názvem " Příprava na setkání u Kamenného stolu", kdy jednotlivé týmy vyslaly své zakreslovače do terénu, kde jim zakreslili mapu s pokladem, který museli najít.

Odpoledne se naše oddíly věnovali přípravě na Talentmanii, která vypukla večer a viděli jsme nádherná vystoupení našich/vašich dětí, kdy zpívaly, malovaly, tancovaly a vůbec se projevily jako velice talentovaé. Dokonce nás překvapila franczouská písnička. Všichni nakonec uspěli a dostali od nás, tedy od své dětské poroty, hodnotné dárky.

Rodičové pomožte svému/své Narnianovi/ce


Chcete pomoci svému dítěti v postupu CTH neboli celotáborovce?Jednou za čas zde kronikář napíše heslo, které můžete svému dítěti zaslat klasickou poštou v rámci dopisu/pohledu pro něj, kdy heslo napíšete dítěti do textu poštovní zásilky spolu s pokyny, ať toto divné heslo řekne svému týmovému vedoucímu. Heslo pro poštovní CTH je: . "Jadis Královna Narnie"
Odpovědi přijímáme do pátku 12.8.2017, tedy naposledy dopis můžete odeslat ve čtvrtek 11.8.2017.


5. 8. 2017 

Vážení diváci, čtenáří, čítači, fanoušci, ona se nám ta kronika čte, představte si to. Chodí nám dopisy a pohledy Vás maminek, tatínků, babiček a dědečků, domácích mazlíčků, kamarádu s tajným heslem. No to je teda něco, to kronikářka vůbec nečekala :D Tak prosím čtěte dál a dál nás zásobujte. Dozvíte se totiž další heslíčko.

Ale teď poslyšte čtivý příběh, teda pardon, čtěte poslýchaný příběh?!:D

Bohužel se nám tady na táboře stala taková ojedinělá záležitost, která se nám stává maximálně 1x za deset let anebo taky 11 x za 14 dní. A to že naši caparti, děti, mládežníci bohužel onemocněli.nebojte rdičvé není to nic vážného ani infekčního. Holt se ale v téot době stává, že řádí angíny a rýmičky, tak nás několik našich táborníků pro své zdravíčko a naše zdravíčko a bezpečí muselo opustit. Vybavili jsme je dáreky, ukápla slzička a holt museli odjet domů. Ale to byste nevěřili, oni ti naši táborníci nejsou žádní mamánci, ale opravdoví táorníci. Oni si normálně jeli domů se vyležet a oni se nám vrátili....prostě si dali dva dny hygieny a teplé postele( já to pořád říkám: provokatéři haha) a vrátili se k nám sem do tábrových podmínek.

"Děti poslouchaly pana Bobra s takovým zaujetím, že si delší dobu ničeho jiného nevšímaly. Po jeho posledních slovech následoval okamžik ticha a v tom Lucinka povídá: "Poslouchejte, kde je vlastně ten Ed?"

"Hledat Eda nemá žádný smysl, "řekl pan Bobr "a to z toho důvodu, že už víme, kde je." Všichni užasli a tázavě se na něj podívali. "Nechápete?" zeptal se pan Bobr "šel k ní. Šel k Bílé čarodějnici. Všechny vás zradil. ",'Ale teď nemůžete jít za ním. Vlezli byste jí rovnou do náruče a jen byste rozmnožili její sbírku soch. " řekl pan Bobr a dál se oblékal. " Teď musíme za Aslanem. To je naše jediná naděje. Vyjdeme okamžitě, ale musíme jít všelijakými skrytými cestičkami, kde nás nebude hledal a snad se nám podaří projít.

Dnes probíhala etapová hra " Cesta za Aslanem", kdy jednotlivé týmy hráli WoodGolf aneb Lesní Golf.

Každá skupinka si v lese sežene dřevěnou hůlku a dostane tenisový míček. Tento míček je potřeba dopravit označenou cestou do cíle a to za použití hůlky. Míček smí být odpalován tak jako při golfu. Celá skupinka vyráží najednou a její členové se střídají v odpalech. Doprovází ji jeden skupinkový vedoucí, který odpaly počítá. Cílem je dopravit míček s co nejméně údery. Po cestě vyznačeně fáborky je několik jamek. Pokud se do nich skupinka trefí, odečítají se jí 3 odpaly. Jamky však nejsou na nejpřístupnějších místech, a proto si skupinka sama zváží, zda je to pro ni výhodné. Skupinky vyráží na trasu postupně s časovým odstupem .

Večer byl pro ně nachystaný kvíz. Tak moc se smály, až se nám málem propadla podlaha:D

4. 8. 2017

"Když došli k bobřímu domku u hráze, pan Bobr otevřel dveře a zavolal: ,, Tak ženo, už jsme tady. "A děti si všimly, že v koutě sedí milá stará bobřice s nití v puse a to tiché vrčení které slyší, vydává její šicí stroj. "Tak jste přece přišli! Konečně!"

"Pane Bobr, "prosila Lucinka, "řekněte nám už přece, co se stalo s panem Tumnusem."

"Jó, děvče milé, "pravil pan Bobr, to je moc škaredá věc. Sebrala ho policie, to je jednou jisté. Jeden ptáček to viděl. "Děti se shodly na tom, že panu Tumnusovi musí pomoci.

Pan Bobr jim pak dále vyprávěl o Aslanoví, pravém králi Narnie. "A jak Aslan vypadá?" byla zvědavá Zuzana. "Je to král Narnie, syn Velkého zámořského císaře. Copak vy nevíte, kdo je králem zvířat?" řekl pan Bobr vážně. "Aslan je lev - totiž Lev, veliký Lev."

"Hrozně rád bych ho viděl," řekl Petr, "i když musím říct, že z toho mám taky dost strach."

"A ty ho uvidíš, synu Adamův!" pravil pan Bobr a praštil tlapkou do stolu, až hrnečky poskočily. "Dostali jsme vzkaz, že se s ním máš zanedlouho setkat u Kamenného stolu. Ale cesta tam bude moc nebezpečná. Nejen skřetové, baziliškové a víc ale také některé stromy jsou na straně Bílé čarodějnice."

Rodičové pomožte svému/své Narnianovi/ce


Rodičové máme tady pro Vás takovou zajímavost. Chcete pomoci svému dítěti v postupu CTH neboli celotáborovce?
Jednou za čas zde kronikář napíše heslo, které můžete svému dítěti zaslat klasickou poštou v rámci dopisu/pohledu pro něj, kdy heslo napíšete dítěti do textu poštovní zásilky spolu s pokyny, ať toto divné heslo řekne svému.  týmovému vedoucímu. 
Heslo pro poštovní CTH je:     .       "Mocný Aslan"
Odpovědi přijímáme do úterý 8.8.2017, tedy naposledy dopis můžete odeslat v pondělí.

3. 8. 2017

"Nějaký čas to vypadalo, že je všem dobrodružstvím konec. Ale nemělo tomu tak být. Možná se v domě probudilo nějaké kouzlo, které chtělo děti dostat do Narnie. A tak jednou zalezli do skříně všichni čtyři. "Koukejte, tady všude okolo jsou stromy. A to mokrý je sníh. " Petr se postavila obrátil se k Lucince. "Promiň, že jsem Ti nevěřil, moc mě to mrzí "Prozkoumáme to tady," navrhl Petr a jako první se pustil do lesa. "Mohli bychom zajít k panu Tumnusovi" řekla Lucinka. Když přišli k jeho jeskyni, dveře byly vylomeny z pantů, dovnitř napadal sníh a všechen nábytek byl zpřeházený. "Copak je tohle?" všiml si Petr kusu papíru přibitého ke dveřím."

"Původní obyvatel tohoto místa, faun Tumnus, byl vzat do vazby na základě obvinění z velezrady proti Jejímu Veličenstvu Jadis, královně Narnie, paní na Cair Paravel, z přechovávání nepřátel jejího Veličenstva, ukrývání špehů a bratříčkování s lidmi."

podepsán Fenris 1111, náčelník tajné policie

"Ach ne," vydechla Lucinka. "To kvůli mně. Schoval mě před čarodějnicí a dovedl zpátky. To je to přechovávání nepřátel a bratříčkování s lidmi. Musíme se pokusit ho zachránit." "Ježi kdybychom věděli, kam toho chudáka zavřeli " Vtom Lucinka zvolala "Koukejte červenka!" Dívá se na nás, jako by nám chtěla něco říct, myslím, že chce, abychom šli za ní "

Děvčata šla vepředu, Edmund a Petr za nimi. Najednou jim Červenka zmizela z očí, ale za stromem se něco hýblo. Zpoza stromu vylezlo zvíře, rozhlédlo se, jel/i čistý vzduch, syklo "Pssst," zakývalo na ně tlapkou, jako že mají jít za ním do hustého mlází. A znovu zmizelo.

Byl to bobr "DáI pojďte dál. Tudy, není zde bezpečno. "mluvil na ně lidským hlasem. "Jste synové Adamovi a dcery Eviny?" zeptal se tiše. "To jsme, "odpověděl Petr "Pssstľ' sykl bobr " Tišeji prosím, ani zde není bezpečno." "Koho se bojíte?" divil se Petr " Vždyť tady nikdo není" "Jsou tu stromy," řekl bobr "Stromy vždycky poslouchají Většina z nich je na naší straně, ale jsou i takové, které nás mohou vyzradit - však víte komu," a několikrát pokýval hlavou. "A jak máme vědět, že vy jste na naší straně?" řekl Edmund. "Nic ve zlým, pane Bobr" dodal Petr, "ale pochopte, vůbec se neznáme..." "Jistě, jistě. Tady máte znamení, " vytáhl bobr z kapsy kus bílé látky "Jé, to je můj kapesník." poznala ho Lucinka. " Ten, co jsem dala panu Tumnusovi. Copak se s ním stalo?" "Chudák, doslechl se, že ho seberou, proto mi svěřil váš kapesník. Řekl mi, že kdyby se mu něco stalo, mám vás najít." Bobr pokynul, aby přistoupili blíž, stáli tak těsně u sebe, že se jeho vousky dotýkaly jejich tváří "Aslan se prý blíží .. "dodal tichounce."

Včerejší etapová hra byla ve znamení putování s panem Bobrem, ten jako dispečer celé týmy naváděl hustým lesem, bažinami, jeskyněmi s pavouky apod. Nebojte rodičové, nestrašíme Vás, fakt to tak bylo....a nebo nebylo? :D Nebojte nebylo, naše děti se pohybovaly zcela bezpečně. Byly vyslány na různé stanoviště, kde plnily různé úkoly například hlavolamy, prolézačky aj. Jejich cílem bylo dostat se bezpečně přes všechna štafetová stanoviště a splniti vše.

Na blíže neurčených místech se nacházejí celkem 4 nepřátelská leženi úkolem každé skupinky je tato ležení objevit, splnit čtyři tajné a důležité úkoly a nepozorovaně se vrátit zpět do tábora. Během cesty pozorně sledují značky (fáborky), aby nezabloudily. U úkolových stanovišť jsou vzkazy od spřátelených zvědů (papírky přichycené na stromech) a taky vždy jeden z vedoucích, který jim úkol vysvětlí podrobněji. Skupinky vychází po sobě v časových rozestupech cca 15 minut.

Abyste viděli, jak to naším Narnianům sluší, vyfotili jsme pro Vás nejpovedenější kostýmy z naší kouzelné říše Narnie.

2. 8. 2017

"Nikdo z dětí nechtěl Lucince věřit její vyprávění o cizí zemi, kam vešla skříní, nevěřili, když popisovala, jak se setkala s faunem Tumnusem. Když po dlouhé době zase pršelo, hrály si dětí v domě na schovávanou. Lucinka znovu prošla skříní do Narnie, navštívila pana Tumnuse a poobědvali spolu, když se vracela, potkala Edmunda. "Ede, Ede, ty ses sem taky dostal? To je príma." měla radost, že už jí ostatní uvěří. Ale když se vrátili do světa lidí, udělal Edmund něco velmi podlého. "Petře, Zuzko, " jásala Lucinka, " je to pravda, Ed to taky viděl! V té skříni je opravdu země a my jsme tam s Edem oba byli a potkali se v lese, no tak, pověz, Ede." Edmund se zatvářil důležitě trochu se ušklíbl a pravil: "No jo, my jsme si s Lucinkou hráli - dělali jsme, jako že celá ta věc s tou zemí ve skříni je pravda. Jen tak pro legraci. Ve skutečnosti tam nic není" Chudák Lucinka se na Edmunda jenom podívala a utekla z pokoje. Petr Edovi vynadal, že v Lucince její výmysly ještě podporuje. Od té doby o Narnii přestali mluvit. Edmund nikomu neřekl, koho v Narnii potkal, a vy se to také nedozvíte, zatím, dokud nepřijde ta pravá chvíle"

"Do Narnie nelze vejít kdykoliv, protože naši hrdinové z knížky se do ní nemohli dostat, ani my se tam dnes nevypravíme. Zůstaneme ve světě lidí a pojedeme na výlet mimo tábořiště. Ale nebojte, i ve světě lidí se dají zažít dobrodružství"

Dopolední hra s názem "Pan Tumnus" měla veliký úspěch. Děti se nám probíhaly po lese a lovily si navzájem šátky výměnou za dobrý skutek od pana Tumnuse. Čím více dobrých skutků máš, tím si lepší Narnian :)

Odpolení etapová hra CTh s názvem "Návrat do světa lidí", kdy naše jednotlivé barevné týmy se vydaly plnit kvízové úkoly opět do oblíbeného městečka Hoštejna. tady měly za úkol zjistit jednotlivé odpovědi na kvízové otázky o našem tboře a o městečku a jeho zajímavostech. Jakmile se jim toto povedlo, mohly se týmy rozhodnout, zda se půjdou znovu vycachtat a nebo si dají zmrzlinu. A nebo oboje :D No hádejte, jak se nakonec rozhodly.

Večer je určený týmovému večeru, kdy si každý tým musí vyrobit pro závěrečnou bitvu s Bílou čarodějnicí svůj šťít, luk a šípy a hlavně vlajku. Děti si tyto věci musí vyrobit z přírodních materiálů, které najdou v lese.

1. 8. 2017

"Pane Tumnusi, pane Tumnusi," mluvila k němu Lucinka stále nešťastněji, "prosím, pěkně prosím, utište se! Co je vám? Není vám dobře? Milý pane Tumnusi, tak řekněte mi přece, co vás trápí!" Ale faun plakal dál, jako by mu to mělo srdce utrhnout, a nepřestal, ani když ho Lucinka objala
kolem ramen a půjčila mu svůj kapesník. Natáhl jenom ruku a vzal si kapesník, brečel do něj a ždímal ho oběma rukama vždycky, když ho promočil skrz naskrz, takže Lucinka nakonec stála v menší louži.

"Bú-bú-bú," naříkal pan Tumnus. "Já brečím, protože jsem takový zlý faun." "Ale vy přece
vůbec nejste
zlý faun," pravila Lucinka. "Já si myslím, že jste dokonce moc hodný faun. Hodnějšího fauna jsem co živa nepotkala." "Bú-bú, to byste neříkala, kdybyste věděla všechno," brečel pan Tumnus. "Kdepak, já jsem zlý faun. Jsem ten nejhorší faun, jakého kdy země nosila."
"A co jste provedl?" tázala se Lucinka. "Vidíte obraz mého ubohého otce támhle nad krbem?" řekl pan Tumnus. "Ten by nikdy nic takového neudělal." "Ale co by neudělal?" naléhala Lucinka. "To, co já," pravil faun. "Nikdy by nevstoupil do služeb Bílé čarodějnice. Ano, tak daleko jsem dospěl. Jsem ve službách Bílé čarodějnice." "Kdo je to, ta Bílá čarodějnice?" "Jak to, kdo to je! To ona má
pod palcem celou Narnii! To ona zavinila tuhletu zimu. Věčně je zima, a nikdy vánoce, jen si to představte!" "To je hrozné," pravila Lucinka. "Ale jak jí sloužíte vy?" "To je právě to nejhorší," vzdychl pan Tumnus zhluboka. "Já pro ni dělám únosce. Ano, tak je to. Jen se na mě podívejte, dcero Evina.

Věřila byste, že dokážu potkat v lese ubohé nevinné dítě, které mi nikdy nijak neublížilo, a tvářit se na nělaskavě a pozvat ho k sobě domů jenom proto, abych ho uspal a pak vydal Bílé čarodějnici?" "Ne," pravila Lucinka, "jsem si jista, že vy takový nejste." "Právě že jsem," řekl faun.

Dnes naše oddíly lovily bobříky, tak jak se na správné táborníky sluší a patří. Oddíly se vydaly na výlet do Hoštejna, kde si mohli nakoupit různé dobroty a hned poté je čekal, v tomto parném dni, napuštěný bázen s chladivou vodu, kde se ti naši caparti cákali celé odpolede.

Večer byl ve znamení lásek a romantiky, neboť se konala diskotéka. Juchů tany tany dance dance discotrisko :D




31. 7. 2017

Dnes naše/vaše děti hrály seznamovací hry, aby se navzájem mezi novými kamarády a veoudcími poznaly.

Zde uvádíme některý jejich výčet, které byly velmi populární.

Bang!

Děti si stoupnou do kroužku. Zvolí se jeden, který bude stát uprostřed kroužku. Ten se otáčí dokola a ruce má sevřené do tvaru pistole. Jakmile ukáže na někoho v kroužku, dotyčný si musí co nejrychleji dřepnout. Dva hráči vedle dřepícího na sebe namíří spojenýma rukama ve tvaru pistole a vystřelí na sebe tím způsobem, že řeknou co nejrychleji jméno druhého hráče. Ten, který jméno řekl dříve (samozřejmě správné jméno) tento duel zvítězil a pokračuje ve hře. Hráč, který
duel prohrál a počítá si jeden trestný bod.

Upír

Hráči si postaví do kruhu. Určí se jeden, který bude upír. Vždy se zaměří na jednoho hráče. Ten, když vidí, že k němu upír jde, vykulí oči na někoho z oddílu. Ten musí bleskurychle říct jeho jméno nebo přezdívku. Když se tak stane, oběť je zachráněna a upír jde na někoho jiného. Nestihne-li hráč říct přezdívku nebo si nevzpomene, oběť bude zabita a jde na místo upíra!

Pomatená honička

Vedoucí, každému hráči pošeptá jméno jiného hráče (např. Martinovi pošeptá jméno Pavla).
Vybere se jeden hráč, který bude mít na začátku hry "babu". Vybraný
hráč má za úkol někoho chytit-dát někomu babu. Když některý z hráčů dostane
babu, nemá ji on, ale ten hráč, kterému bylo jeho jméno pošeptáno. Takže když
dostane babu Pavel, automaticky má místo něho babu Martin.

Výměna identity

Hráči si mezi sebou ve dvojicích mění identity následujícím způsobem: Dají ruku tomu
druhému na hlavu, každý z nich řekne své jméno a nějakou věc, co má rád (např.
Já jsem Pepa a mám rád fotbal.). Tímto si prohodili těla. Následně pokračují k
dalším hráčům a proces se opakuje. Tentokrát se však Pepa už nepředstavuje jako
Pepa, ale tím jménem, které získal od kolegy při první výměně.

Hlavním cílem je prohodit si identitu s co nejvíce lidmi a nakonec se pokusit najít zase tu svou.

Kompot

Hráči si sednou do kruhu a vedoucí hry je obejde a každému řekne nějaké ovoce.
Ideálních je tak 5 druhů, co se opakují dokola (jablka, hrušky, švestky,
třešně, broskve apod.) Sebe určí taky. Potom ten, co rozděloval ovoce, zahlásí:
"vyměňují se všechny........ (jablka)". Jablka se zvednou a mají za
úkol obsadit místo jiného jablka. Jenomže sednout i musí i vyvolávač, takže
zbyde jedno jablko, pro které nezbylo místo, takže se stává vyvolávačem


Po vydatném obědě, kdy byly výpečky se zelím následoval odpočinek dětí, před tím, než zapokla velká hra, naše celotáborová hra. Po vydatném odpočinku se děti vydaly do lesa, aby prošli skříní do kouzelné říše Aslana, Narnie.

Úvodní ceremoniál

Vedoucí se s dětmi přesunul na určené My mezi dva stromy natáhly v úrovni očí provaz a na něj zavěsili pláště jako kožichy. Každé dítě musí projít skříní a ocitá se v Narnii,, až projde poslední, přichází na místo vedoucí. Jakmile děti a vedoucí projdou naší "skříní", jsou rozděleni do klasického barevného rozdělení týmů, a to červeného, modrého, žlutého a zeleného. Svoji účast v týmu si musí každý vylosovat podle náhody.

"Lucinka před sebou viděla světýlko, pravda, bála se trochu, ale zároveň ji lákalo dobrodružství
Křupy křup, vydala se sněhem za světlem. Asi za deset minut dorazila k pouliční svítilně. Zatímco se divila, kde se v lese bere pouliční svítilna, uslyšela, že se k ní blíží nějaké kroky Za chviličku pak ze stínu lesa vystoupila podivná postavička a zastavila se ve světle lampy. Byl to tvor jen o kousek větší než Lucinka, Od pasu nahoru vypadal jako kluk, Od pasu dolů připomínal spíš kozu - byl porostlý chundelatou Černou srstí, místo nohou měl kozlí kopýtka a měli ocas.
Jeho obličejík byl docela milý, na čele měl dva růžky. Kolem krku červenou šálu, v jedné ruce zasněžený deštník, v druhé nesl balíčky převázané provázkem.
Byl to faun. Když uviděl Lucinku, trhl sebou.

"Dobrý večer; "pozdravila Lucinka. "Dobrý večer; dobrý večer, "pravila maličko se uklonil "Nerad bych obtěžoval - ale smím se na něco zeptat? Mám totiž dojem, opravte mě, jestli se mýlím, ale nejste vy náhodou dcera Evina?" ,,Jmenuji se Lucie," odpověděla Lucinka, neboť mu příliš nerozuměla. "Ano, ale - promiňte, nejste vy náhodou něco, čemu se říká holčička?"

"Samozřejmě, že jsem." "Takže vy jste doopravdický člověk?" "Jistěže jsem člověk!" pravila Lucinka, stále trošku zmatena. "Jistě jistě" opakoval faun, "jak se můžu tak hloupě ptát. Ale, víte, ještě nikdy jsem neviděl ani syna Adamova ani dceru Evinu. Dovolte mi, abych se představil.
Jmenuji se Tumnus. ",'Velice mě těší, že vás poznávám, pane Tumnus;"pravila Lucinka. "A smím se vás zeptat, Lucie, dcero Evina, jak jste se dostala do Narnie?" "Narnie? Co je to Narnie?" tázala se Lucinka.

Po této úvodní scénce je dětem řečeno, že odpověď na Lucinčinu otázku se dozví při zítřejší etapě.

Dětem je vše odkrýváno postupně. Úvodní scénka příběh pouze poodkryje. S postupem času si děti uvědomují, že je třeba Narnii zachránit a to bojem s Bílou čarodějnicí Jadis a její porážkou. Jakým způsobem boj vyhrát a jak se na něj připravit odhaluje každodenní čtení příběhu (nejčastěji před etapou, ale i jindy během dne).

Odpolední CTH spočívalo ve hře " Co se stalo s Narnií?" Děti musely ve dvojicích, trojicích hledat po lese různé očíslované lístečky, přičemž na různých barevných papírkách bylo písmenko hádanky, respektive tajenka, jejíž vyřešení znělo: "Narnie je země, kde se nacházíme. Bílá čarodějnice zaklela celou zemi".


Tuto hru vyhrál tým žlutých, následovaly červení, tým zelených a tým modrých.



30. 7. 2017

"Byli jednou čtyři sourozenci, kteří se jmenovali Petr, Zuzana, Edmund a Lucie. Za války je kvůli náletům rodiče poslali pryč z Londýna. Poslali je k jednomu starému profesorovi, který bydlel na samotě uprostřed přírody skoro patnáct kilometrů Od železnice a tři kilometry od pošty. Dům pana profesora byl velmi starý. Protože pršelo a nedalo se jít ven, rozhodly se děti dům prozkoumat. Znáte ty domy, kde vám připadá, že budete chodit celé hodiny, a nikdy nedojdete na konec? Tohle by] zrovna takový dům. Prvních pár dveří vedlo do ložnic pro hosty; potom se dostaly do hrozně dlouhého pokoje, kde visela spousta obrazů a také tam bylo staré brněni v dalším pokoji bylo piano zelených závěsů a v koutě tam stála harfa. A pak přišel pokoj, který byl úplně prázdný, až na jednu velikou skříň. "Hm, tady nic není "povídá Petra všichni se hrnuli zase dál- všichni až na Lucinku. Zkusila skříň otevřít kupodivu to šlo lehce, podívala se dovnitř a uviděla tam viset samé kabáty - hlavně to byly dlouhé kožichy. A Lucinka měla strašně ráda dotek a vůni kožešiny. Zavrtala se hlouběji a zjistila, že za první řadou kabátů visí ještě druhá. Tam už bylo skoro tma a Lucinka raději natáhla ruce před sebe, aby se nepraštila do nosu o zadní stěnu skříně Udělala ještě krok, pak druhý a třetí pořád čekala, kdy už narazí na dřevo - a ono pořád nic! Pak si všimla, že jí něco křupe pod nohama a že už se tváří neotírá o měkkou kožešinu, nýbrž o něco tvrdého, hrubého a někdy i pichlavého. Na hlavu jí padalo něco měkkého a studeného. A to už si uvědomila, že je uprostřed lesa, je noc, všude leží sníh a ve vzduchu poletují vločky."

Naše děti s úspěhem dorazily. K nám cesta do Narnie trvá tak, jak si Bílá Čarodejnice přeje. A ta nám zrovna nepřála, ne že by nám sněžilo, ale náš milý pán autobusák se nám trošičku popletl po mapě a opravdu si do navigace zadal Narnii. Jeho jediné štěstí bylo, že toto městečko leží kousek od Šumperku, což je k nám do naší kouzelné Narnii jen pár Aslanových kroků. :)

Takže naše/vaše děti dorazily zcela v pořádku a pěkně vykodrcaní :) Ubytovali jsme ve stanech a hned se začala tvořit nová přátelství a kamarádství, no a samozřejmě lásky :) K večeři již byl Legen-----dární buřtwuřtgulash :D

Bódy? Body? Bodý?
No přece BODY :)

Bodování pořádku

Bodování pořádku je možno hodnotit v průběhu celého dne. Hodnotí se na stupnici od 1 do 5, kdy jednička je nejlepší a pět nejhorší. 1 - velmi dobrý stav 2 - stabilizovaný stav 3 - zánět nepořádku 4 - infekční prostředí 5 - kritický stav

Sázení na vítěze

Před každou hrou si týmy budou moci vsadit a vítěze či pořadí. Pokud si tým tipne jako jediný správně, dostane 4 bodíky. Pokud si tipnou dva oddíly správně, tak každý z nich dostává jen 3 bodíky. Pokud tři, tak jen 2 bodíky. V případě, že si tipnou správně všechny 4 týmy, tak dostanou jen 1 bodík. Týmy si mohou vsázet i na své vítězství.

Etapové bodování

Každý tým má svůj ukazatel. Na který se zapisují body z odehraných etapových her.

Bodování počasí

Každý oddíl má za úkol hádat počasí v 13:00. Odhady se zapisují do 9:00 do předem připravené tabulky, která visí na nástěnce.

Oddílové bodování

V rámci oddílů děti plní táborové úkoly - vojenské minimum. Body se jim zapisují do týmových tabulek.

Zapisuje oddílový vedoucí do týmových tabulek. Přičítání bodů do etapového hodnocení řeší sporťák průběžně.


Hry na nástup a nástěnku

Na určeném místě, na nástěnce, se každý den vyvěsí hádanka pro týmy. Který tým donese první a správnou odpověď, tak dostává jeden bod do celotáborového bodování.

Na každý večerní nástup je jedna drobná hra pro týmy. Vítězný tým získává jeden bod do celotáborové hry.

Chcete vědět víc?

Celotáborová hra aneb "CTH"

Celotáborový program s sebou táhne kouzelné části příběhu z Narnie. Návaznost není striktně dána. Vše záleží na počasí. Jednotlivé etapy se mohou zkracovat či prodlužovat.

O čem letošní tábor vlastně je...

Celotáborová hra na motivy příběhů Narnie, naši hrdinové vstupem ocitnou v této kouzelné pohádkové říši, jakmile vstoupí do tábora na Německých Lukách.

Děti na táboře máme různého věkového složení. Děti od první třídy až do deváté v celkovém počtu 60. Tábor pro běžné denní režimy jako je čištění zubů, snídaně, sprchy je rozdělen na oddíly, homogenní a věkově si blízké. Oddíly jsou většinou po 10 dětech. Máme celkově 6 oddílů. Čtyři nejstarší oddíly se podílejí a zajišťují chodu tábora formou služeb. Kde pomáhají v kuchyni, myjí nádobí a ešusy, zatápí či nosí dřevo na topení. Pro samotné hry, které jsou zařazeny do celotáborové etapových her, jsou děti rozděleny do čtyř barevných týmů, kde jsou děti namíchány silově, věkově i podle pohlaví. Celá celotáborová etapová hra koncipována na 12 dní letního tábora.

Letní dětský tábor pořádá spolek Občanské sdružení Brněnka, který byl založen v roce 2010 v Brně. Poměrná většina vedoucích a pomocných sil na táboře jsou táboroví odchovanci. Což považujeme jako vizitku naší práce. Děti, tedy mladí dospělí, kteří s námi chtějí být nadále v kontaktu a podílet se na neziskové činnosti pro ostatní děti.


Kdysi dávno....

Země již není taková, jakou byla před dobou, než odešel Aslan, právoplatný vladař. Nyní zde vládne zlá Bílá čarodějnice Jadis a země je zahalena do sněho-ledové pokrývky. Děti - synové Adamovi a dcery Eviny se během 12 dní pokusí projít zamrzlou Narnií a odolat nástrahám Bílé čarodějnice, která usiluje o jejich životy. Zemí se však nese povzbudivá zpráva: "Aslan se vrací do země". Kromě boje se zvědy Bílé čarodějnice tedy musí děti dojít až ke kamennému stolu - místu setkání s Aslanem, který je zde pasuje na rytíře Narnie. V závěru se ve velkém boji všichni společně utkají s armádou Bílé čarodějnice.

Aslan přichází.....

Ty odvážným kdo přišels k nám, své nebezpečí zvol si sám:

Buď paličkou zvon rozehrej, nebo se k zešílení ptej, co by se asi stalo dál, kdybys to býval udělal...Pojď rychle s námi,cestou neznámou jdem,  kde fantazie nezná hranic a splní se ti každý sen. Ten, kdo jde s námi,  nikdy se nevzdává,  jde za tajemstvím, dobrodružstvím a další příběh začíná...

Aslanův čas příprav

V kterou zemi Aslan vkročí, tam hned bude všechno jiné, zlí i dobří hlavu skloní, neboť on jen pánem jest. Polnicí hlas jeho bude, před níž zima hrůzou zhyne, sluncem jeho zlaté oči, v nichž nám jaro začne kvést. Tehdy se štěstí obrátí a radost se nám navrátí, až Adamův rod nazpátek zas vládu uchvátí.

Jedenkrát v Narnii králem, provždy v Narnii králem. Ale nesnažte se tam vejít podruhé toutéž cestou. Vlastně se tam vůbec nesnažte vejít. Stane se to, až to budete nejmíň čekat. A myslím, že byste o tom všem neměli příliš mluvit ani mezi sebou; a už vůbec ne s ostatními, pokud sami nezaži-li něco podobného. Cože? Jak to poznáte? Jen se nebojte, to se pozná. Prozradí vám to třeba nějaké zvláštní slovo i jen to, jak budou vypadat. Musíte mít oči otevřené.....musíte být připraveni....

Je spousta dveří, ale pouze jedny vedou do jiného světa. Projděte s námi do země zázraků a kouzel - do Narnie! Pojďte prožít příběh sourozenců Petra, Zuzany, Edmunda a Lucie v zemi obrů, trpaslíků, kentaurů a dalších tajemných bytostí, zakletých Bílou čarodějnicí. Dokážou s pomocí moudrého lva Aslana zlomit její temnou nadvládu? Čtyři sourozenci projdou tajemnou skříní a ocitnou se v Narnii – v zemi, kde žijí mluvící zvířata a kterou ovládá zlá Bílá čarodějnice. Děti se snaží obyvatelům Narnie pomoci, ale když jsou všechny naděje téměř zmařeny, stane se něco neočekávaného............Co se vlastně stane a hlavně kdy se tak stane? Kdy se dostaneme do Narnie....? Výprava začíná 30. 7. 2017.....tak se připravte...

© 2016 Občanské sdružení Brněnka
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky